Lásko, naše milování
podobá se rohování.
Ty jsi mistrem v muší váze
a já vyzyvatel – blázen.

Hned po hvizdu v prvním kole
koukám, že mám trenky dole.
Než mě svalíš na provazy,
jsme už oba stejně nazí.
Donutíš mě vprostřed ringu
oddávat se cunnilingu.
Pak přecházím k direktu
prstem přímo do rektu.
Posíláš mě rychle k zemi,
ležím jako opařený
po tvém tvrdém levém háku,
jímž ses vrhla po mém ptáku.
Jedna, dva, tři, čtyři…
žalud do úst míří.
Těžko se mi procitá,
sudí dále počítá…
na devět se zvedám,
tak lehce se nedám.

V druhém kole dokazuju,
že si rád sám zatrénuju
– tím, že pytel mrskám často, 
vydám ve výkonech za sto.
V první půli se mi daří,
pak se projeví mé stáří.
Máš výbornou práci nohou,
v tom mi léta nepomohou 
– já se na svých sotva nesu,
proto jdu hned do závěsu.
V objetí si dávám na čas, 
pevně věře v delší zápas.

Třetí kolo není jinčí,
od začátku jsme zas v klinči.
Diváci se možná nudí,
proto roztrhne nás sudí.
Hned jsme zase v jednom ohni,
ještě se mi trochu ohni,
abych mohl zezadu
zkusit pár svých výpadů. 
Sudí piští, napomíná
a já propouštím tě z klína. 
Hned jsi ovšem na koni
a mě už nic nehoní,
jak tu ležím knokautován,
celý pod tvým tělem schován.
Ještě naposled se zvedám
a pak hotov v rohu sedám.
Bílý ručník letí halou,
zpotil jsem se, jdu na malou.

Rozhodčí ti zvedá ruku,
hala bouří a v tom hluku
není slyšet tvoji větu:
že už myslíš na odvetu.